Když se splní sen, který možná už ani není náš

Někdy život přinese něco nečekaného. Něco, po čem jsme kdysi dávno toužili, možná jako děti, a už jsme na to skoro zapomněli. A právě v takovém okamžiku může přijít chvíle, kdy se zastavíme a položíme si otázku: Opravdu tohle ještě chci ?

Všechno to začalo díky mé prodejní kampani na e-book – průvodce po okrese Český Krumlov. Když jsem ho tvořila, chtěla jsem pomoci lidem plánovat výlety bez zdlouhavého vyhledávání informací. Netušila jsem ale, co mi tento projekt přinese. Jednoho dne, když jsem se doma chystala na oslavu švagrových narozenin, mi přišel e-mail, který mi doslova vyrazil dech.

Dětský sen v emailové schránce

Otevřela jsem ho a nemohla uvěřit vlastním očím. Byla mi nabídnuta možnost provázet skupinu asi čtyřiceti lidí po Českém Krumlově. Po městě, které znám od dětství, kam jsme jezdili s rodiči na víkendy a kde jsem trávila prázdniny u babičky. Městem, které mám spojené s vůní léta, kamennými uličkami a pocitem svobody .

Byla jsem v euforii. Tolik radosti, nadšení, dojetí… Od dětství jsem totiž snila o tom, že budu jednou pracovat jako průvodkyně na hradech nebo zámcích. V duchu jsem si už představovala, kudy skupinu povedu, co jim povím, co všechno si musím znovu načíst a připravit. Ta nabídka působila jako splněný sen. Moje vnitřní holčička jásala .

Jenže pak přišel druhý den. A s ním trochu ochlazení.

Začala jsem o všem přemýšlet trochu střízlivěji. Zvládnu to? Nezapomenu něco důležitého? Nebude toho na mě moc? Najednou se ozval i strach. Nejen z množství informací, které je potřeba znát, ale i z té zodpovědnosti. A navíc – Český Krumlov je od mého současného domova vzdálený 100 kilometrů. Je to opravdu to, co chci dělat? Cítím k tomu ještě to samé, co kdysi?

Když se minulost potká s přítomností

Překvapilo mě, jak složité mohou být pocity okolo splnění dávného přání. Na jedné straně radost a vděčnost. Na druhé pochybnosti a otazníky. A také uvědomění, že někdy se nám může splnit sen, který jsme si přáli v jiném životním období – ale my se mezitím změnili.

Nejsem si dnes stoprocentně jistá, jestli je průvodcovství tím pravým směrem pro mě. Ale zároveň nejsem ani přesvědčená, že by to bylo špatně. Možná to zkusím. Možná právě díky té zkušenosti získám odpověď, kterou teď nemám .Přání, která si nás najdou, až přijde čas.

Přání, která si nás najdou, až přijde čas

Co mi ale zůstává, je jedno silné uvědomění: dávejme si pozor na to, co si přejeme. Protože se nám to může opravdu splnit. A je dobré si čas od času ověřit, jestli je to přání ještě naše. Jestli jsme se s ním náhodou nerozloučili po cestě – nebo jestli naopak jen potřebovalo dozrát, než se mohlo konečně naplnit.