Proč je důležité zpomalit na dovolené i v životě

Taky odjíždíte na dovolenou s očekáváním, jak si ji užijete, jak si odpočinete a načerpáte nové síly? Já to mám podobně. Vyrážím s plány, co všechno chci vidět, co nesmím vynechat, a zároveň s představou, že se vrátím plná energie.

Jenže pokud je vaše priorita vidět co nejvíce, pravděpodobně – stejně jako já – toho opravdu hodně uvidíte. Ale sil moc nenaberete. Určitě to znáte: ještě tohle musím stihnout, když už jsem tady, tak se podívám i tamhle. Člověk se žene od památky k památce, má sice dobrý pocit, že viděl a zažil, co chtěl, ale odpočinek se někam vytratil. Na ten prostě nezbyl čas.

Postupem času jsem si ale uvědomila, že dovolená nemusí být jen o výkonech. Že úplně stačí jen tak sedět a koukat – třeba na klidnou hladinu rybníka, nebo na zámek z kavárny. A právě v těchto chvílích vnímání přítomného okamžiku jsem našla něco, co mi začalo dávat mnohem víc než „odškrtnutý“ seznam atrakcí.

Mindfulness – být tady a teď

Nevědomky jsem tak začala praktikovat mindfulness. Pro ty, kteří tento pojem neznají: jde o všímavost, tedy schopnost vědomě vnímat přítomný okamžik, tady a teď. Díky tomu si své zážitky užijete hlouběji, více se uvolníte a opravdu si odpočinete.
Takže jsem, aniž bych o tom tušila, začala tento přístup přirozeně používat i já. Až mnohem později, když jsem o mindfulness náhodou četla, mi došlo, že už ho dávno praktikuji. To uvědomění bylo silné – a od té doby se snažím tuto všímavost přenášet i do běžného života.

Malý okamžik, který se vryl do paměti

Nedávno jsme byli na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Byl to krásný, už téměř podzimní den. Strávili jsme tam celé hodiny – i když bylo všude hodně lidí a místy i tlačenice, celkově to byl příjemný a radostný den. Uvědomila jsem si, že záleží hlavně na tom, s jakým rozpoložením člověk na takovou akci přijede a co od ní očekává.

Můj záměr byl jednoduchý: podívat se na výstavu, když někde bude moc lidí, tak se tam necpat, a hlavně si dát něco dobrého k jídlu. Nakonec jsme toho opravdu spoustu viděli a také ochutnali, ale paradoxně nejvíc si pamatuji jednu drobnou chvíli, která by na první pohled nestála za zmínku. Bylo to, když jsme šli přes most.

Možná se vám to zdá úsměvné – proč zrovna most? Jenže právě tam, uprostřed lidí, jsem si najednou uvědomila, že jsem skutečně tady a teď. Že tento okamžik už nikdy nepřijde znovu, že právě teď je neopakovatelný. Zalil mě pocit klidu a vděčnosti. Byla jsem šťastná, i když se kolem spěchalo a proudily davy.

A právě tuhle chvíli si pamatuji nejvíc. Je to zážitek, který se mi vryl hluboko do paměti a ještě teď, skoro měsíc po výstavě, si vybavuji každý detail.

Vidět méně, prožít více

Často hledáme štěstí v těch „velkých věcech“ – v exotických cestách, napěchovaných programech a ve všech těch zážitcích, které si slibujeme. Jenže to, co nás nakonec obohatí nejvíc, bývá obyčejná chvíle, kterou jsme si dovolili skutečně prožít.

To je kouzlo mindfulness. Nejde o to vidět co nejvíce, ale být při tom, co vidíme, přítomní. Nejde o to nasbírat stovky fotek, ale o to, aby alespoň jedna vzpomínka byla natolik živá, že se k ní můžeme vracet znovu a znovu.

Zkusme si tedy na dovolené – a i v běžném životě – vědomě vyhradit pár minut, kdy nebudete spěchat. Zastavte se. Podívejte se kolem sebe. Zaposlouchejte se do zvuků, nadechněte se vůně místa, kde zrovna jste. Nemusíte mít žádné zvláštní podmínky – může to být u rybníka, na procházce, nebo třeba jen při chůzi přes most.

A právě v tom je síla okamžiku, která dokáže proměnit obyčejný den v nezapomenutelný.