Proč jsem se rozhodla psát blog

Už jako malá jsem věděla, že mě baví historie, hrady a zámky. A taky že umím krásně a zasvěceně vyprávět… sama sobě. Představovala jsem si, jak procházím honosnými sály a vyprávím návštěvníkům příběhy o šlechtických rodech, tajemných komnatách a dávných událostech.

Má rodina sice nevlastnila žádný zámek (což považuji za menší životní nespravedlnost), ale to mě nezastavilo v tom, abych si svůj sen splnila alespoň ve své fantazii. Moje průvodcovská kariéra začala v naprosto nečekaném prostředí – ve firmě, kde moje maminka uklízela kanceláře.

Zámek mezi šanony a psacím strojem

Když tam nebyl nikdo kromě mě a svazku klíčů(které mi tak připomínaly klíče, které drží v ruce kastelán), bylo zcela jasné, že nejde o obyčejné místnosti s psacími stroji a šanony. Ne, ne. Byly to slavnostní sály renesančního zámku, kam si přicházeli návštěvníci poslechnout mé fundované výklady.

„A tady, milí návštěvníci, vidíte původní psací stůl z poloviny 20 století, kde se kdysi dávno podepisovaly nesmírně důležité dokumenty… třeba žádosti o dovolenou!“ říkala jsem s vážným tónem, jako by to bylo alespoň korunovační privilegium.

Když chodba zní jako koncertní sál

Moje průvodcovské prohlídky občas doprovázela hudba. Kancelářská chodba měla úžasnou akustiku, takže jsem si tam často zpívala. Znělo to téměř jako ve starých zámeckých sálech. Často jsem zpívala tyto písně- Lásko bože lásko, Za tú horú za vysokú,nebo Narodil se Kristu Pán(mimochodem tyto písně patří do mého repertoáru pořád) 🙂

Pokud se tam někdo někdy vrátil, musel mít pocit, že místo do firmy vstoupil do renesančního zámku, kde právě duch tajemné kastelánky vypráví svůj příběh a do toho zní teskné melodie.

Sen, který se nesplnil…ale přesto ano

Můj sen stát se průvodkyní na opravdovém zámku se nakonec nesplnil. Nikdy jsem neoblékla dobový kostým a nevedla turisty po chodbách historických sídel. Ale touha vyprávět příběhy a sdílet krásy české historie mě nikdy neopustila. A tak jsem si našla jiný způsob, jak svůj sen proměnit ve skutečnost-začala jsem psát blog o cestování po Česku.

Blog jako můj vlastní zámek, kde dělám kastelánku

Můj blog je vlastně takový můj soukromý zámek plný příběhů. Snažím se pomáhat lidem plánovat výlety tak, aby na sebe logicky navazovaly, protože není nic horšího, než když si myslíte, že si krásně projdete tři hrady, ale pak zjistíte, že první zavírá ve dvě, druhý je v pondělí zavřený a ke třetímu vede jen lesní cesta pro kamzíky.

V blogu spojuji svou lásku k cestování, historii a plánování. Chci, aby lidé mohli objevovat krásy Česka snadno a bez zbytečných komplikací. Když si díky mým tipům někdo naplánuje dokonalý výlet, mám pocit, že jsem mu vlastně trochu dělala průvodkyni-jen ne na zámku, ale v digitálním světě.

Sama dobře vím jak je složité a časově náročné naplánovat, třeba výlety na více dnů. Proto dávám důraz na to, aby moje tipy byly co nejpraktičtější.

Plnit si sny má smysl v každém věku

Plnit si sny, je něco co by měl člověk dělat celý život a nemusí to být jen ty dětské. Možná se naše touhy v průběhu let mění, ale důležité je, že nás pohánějí kupředu. Někdy nejde o velké věci, stačí si dát cíl a jít za ním, i kdyby měl vypadat jinak, než jsme si představovali. Ne každý může být průvodcem na zámku, ale každý si může najít svůj způsob, jak žít své vášně.

Můj digitální průvodce Českem-výlety přehledně podle okresů

Teď pracuji na digitálním produktu, kde budou výlety seřazené podle okresů, aby bylo plánování ještě jednodušší. Bude to takový průvodce, který lidem pomůže sestavit si výlet na míru. A kdo ví, možná až si někdo podle mého průvodce naplánuje výlet, bude si připadat stejně jako já kdysi v těch kancelářích – jako na zámku plném příběhů.

A tak se mi vlastně ten dětský sen splnil, jen trochu jinak než jsem si představovala. A možná to tak mělo být. Nakonec, historie je plná nečekaných zvratů, tak proč by můj příběh měl být jiný?