Moje babička a děda bydleli nedaleko Českého Krumlova v domě na samotě. Jezdili jsme tam s rodiči na víkendy a s mojí ségrou Míšou jsme tam také trávily prázdniny. Krajina Pošumaví je nádherná. Jako dítě jsem však o krásy krajiny neměla zájem. Když teď svému synovi řeknu „ Podívej se jak všechno krásně kvete a ty ptáci jak zpívají“ většinou obrátí oči v sloup.
Ani mě klid přírody tenkrát moc neučaroval. Ten kraj mi připadal strašně nudný, zdálo se mi, že od války se nic nezměnilo. Měla jsem pocit že tam se čas zastavil. I dnes si myslím, že kdybych potkala lidi oblečené do šatů ze třicátých let minulého století, nebo kdyby na mě v lese vykoukla víla, vůbec bych se tomu nedivila.
Krumlovský kraj si dodnes pro mě drží své tajemné kouzlo, které jsem neměla ráda, ale teď se mi moc líbí.
Když jsme odjížděli na prázdniny, vůbec se mi tam nechtělo. Doma jsem měla spousty kamarádů. Jenže tam nikde nikdo.Se ségrou jsme se vždycky nějak zabavily, ale většinou nám hry na půdě, nebo u potoka vystačily tak na dopoledne. Vzpomínám na babiččiny borůvkové knedlíky sypané opraženou strouhankou. Vždy měla radost, když jsme šly pro nášup s pusou špinavou od borůvek. Její laskavé úsměvy mi dodávaly pocit bezpečí a vše bylo najednou tak jak má být.
Babička s dědou bydleli kousek od vojenského pásma v Boleticích. Takže střelba která bývala slyšet, navozovala pocit, že jsme se mohli posunout v čase o čtyřicet let zpátky. Také nás brávala do Českého Krumlova,to mě bavilo,hlavně proto, že tam na mě čekala dobrá zmrzlina.
Bylo to tenkrát úplně obyčejné město. No možná,že vždycky bylo neobyčejné, ale tehdy to nebylo na první pohled vidět . Žádné davy turistů, jen lidi co chodí do práce a na nákupy.
V Českém Krumlově tehdy vládla úplně jiná atmosféra – město bylo neupravené a prosté, s autentickou architekturou, která nese stopy své historie. Ulice nebyly lemovány moderními obchody ani reklamními poutači,samozřejmě ani tolik kaváren a restaurací tu nebylo.
Bylo to tradiční město osmdesátých let, jen možná trochu více zanedbané než města více ve vnitrozemí.
Dnes se Český Krumlov změnil k nepoznání.
Navzdory proměnám si město dokázalo uchovat svůj jedinečný půvab a kouzelnou historickou atmosféru, která na každém kroku připomíná dávné časy.
Dnes můžete obdivovat renovované historické budovy, jejichž fasády byly pečlivě restaurovány, a úzké uličky nyní lákají turisty z celého světa. Každý kout města vypráví příběh minulosti, který byl zároveň sladěn s moderním komfortem a nabídkou kulturních akcí, výstav a divadelních představení.
Přestože se můj vztah k těmto místům v průběhu let změnil, zůstávají pro mě stále zdrojem mnoha krásných vzpomínek. Když si dnes s vlastním dítětem procházím stejné stezky, objevuji v nich nové detaily, které jsem jako dítě přehlížela. Uvědomuji si, jak je krásné znovu objevit známá místa, protože každá návštěva přináší něco nečekaného a nové perspektivy.
Zároveň je to i krásné připomenutí, že čas plyne, ale krása přírody a historie zůstává. Někdy je potřeba se zastavit, nadechnout se a nasát atmosféru místa, které i přes svou zdánlivou obyčejnost skrývá neocenitelné poklady minulosti i současnosti.
Celý příběh mi připomíná, že každé místo má svou duši a své tajemství. Je důležité si uvědomit, že i když se může zdát, že se čas zastavil, pravá krása spočívá v pomalém tempu, ve vzpomínkách a tradicích, které se předávají z generace na generaci. Měli bychom si vážit nejen moderního života, ale také těch starých, někdy nenápadných kousků minulosti, které dokážou obohatit náš život a přinést nám radost a klid
A právě to je lekce, kterou jsem se naučila: krása se může skrývat na nečekaných místech, a pokud si dáme čas ji opravdu vnímat, objevíme ji i tam, kde jsme ji dříve přehlíželi.
Český Krumlov je dnes skvělým příkladem toho, jak lze propojit minulost s přítomností.
Je to město, které nejen uchovává své historické dědictví, ale dokáže ho i obohatit o nové prvky, aniž by ztratilo svou půvabnost. Každý návštěvník má možnost prožít jedinečný zážitek a objevit něco nového, ať už jde o nádherně zrekonstruovanou historickou architekturu, nebo o klidné zákoutí, kde se dá načerpat energie.
Znovu objevit známá místa a znovu se do nich zamilovat je krásná zkušenost. Doufám, že tento příběh a vzpomínky, které jsem sdílela, povzbudí každého, aby si udělal čas a vydal se na cestu za objevením krás nejen Českého Krumlova.
I když se některé věci mohou zdát na první pohled obyčejné, v každém z nás se skrývá touha po objevování a hledání krásy tam, kde ji možná dříve ani nečekal.